माया नै मायाको ओईरो बिचमा
अभाब तिमीले देख्यौ कहाँ?
बरु आफु रित्तिदिन्थेँ
तिमीलाई भरिदिन्थेँ।
कदम कदमको मेरो साथमा
अन्धकार तिमीले देख्यौ कहाँ?
बरु आफु जलिदिन्थेँ
तिमीलाई प्रकाश छरिदिन्थेँ।
जनम जनमको माया पोख्दा
दु:ख तिमीले देख्यौ कहाँ?
बरु आफु आशु पिउथेँ
तिमीलाई खुशी दीइ जिउथेँ।
Sunday, March 30, 2008
आख़िर सन्देह किन ?
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
Nice poem. r u in love? It sounds me like a love poem. Ignore me if I am wrong.
ReplyDeletenice one! looks like a love poem to me too. :P
ReplyDeleteNavaraj, very very nice poem. I read it. I like your poem.
ReplyDelete